Zahrada snů

Chov

Vítejte na stránkách

Naše stanice je parta pěti lidiček a pěti pejsků, kteří se scházejí v malé dřevěné chatičce na veliké zahradě. Kromě toho, že chodíme různě do škol a do zaměstnání, se ve volném čase rádi věnujeme s našimi chlupatými kamarády různým outdoorovým aktivitám. V létě se psy plaveme, v zimě s námi jezdí na hory a doprovází nás na běžkových výpravách. Po celý rok chodíme na turistické výpravy, což i naši psi milují ze všeho nejvíce. Občas běháme se psy v postroji, někdy jen tak, na volno. Také se trochu věnujeme výcviku v rámci sportovní kynologie, která zahrnuje stopařskou práci, poslušnost a obrany. Někteří naši psi mají složeny i zkoušky. Lákají nás i ostatní psí sporty jako agility nebo dogtrekking. Příležitostně zavítáme i na výstavu psů, abychom naše fešáky ukázali také chovatelské veřejnosti.
Nasbírali jsme již pár pěkných ocenění a titulů, ale nejlepší bývá na výstavách ta atmosféra, zejména na těch klubových. V neposlední řadě se zabýváme i chovem, a tak na svět vítáme nádherná voňavá psí miminka, která se snažíme vychovat tak, aby z nich byli ti nejbáječnější psí společníci, kteří si zaslouží lásku svého člověka na celý život.

Naši psi

Švýcarští salašničtí psi patří do skupiny II dle FCI. Čtyři plemena švýcarských salašnických psů – bernský, velký švýcarský, appenzelský a entlebušský salašnický pes – jsou poměrně mladá a byla představena veřejnosti počátkem 20. století. Jejich společným znakem je typické trikolorní zbarvení (černý plášť, hnědé pálení a bílé znaky), pouze appenzell se chová i v hnědé variantě. Menší zástupci těchto plemen byli původně využíváni k pasení stád, větší zase k přepravě vozíků s náklady. Život po boku pastevců a stád jim vtiskl právě ty vlastnosti, pro které si jich i dnes tolik ceníme. Na jedné straně náklonnost k lidem a zejména k dětem, na straně druhé nedůvěřivost k cizím a nepodplatitelnost. Jsou ideálními rodinnými psy a život v rodině je i pro ně tím nejlepším sociálním prostředím. Dobře se snáší i s ostatními domácími zvířaty a jsou schopni žít ve vícepočetných smečkách psů. V dnešní době nacházejí uplatnění v nejrůznějších psích sportech, od sportovní kynologie (pachové práce, poslušnost, obrany) přes agility, flyball, dogtrekking, canicross až po obedience či tanec se psem. Jsou šťastni, pokud jim nabídnete jakékoli zaměstnání a svůj čas. Díky své kvalitní srsti s podsadou, nenáročné na údržbu, jsou otužilí a bez problému mohou být celoročně ustájeni venku, mají-li k dispozici zateplenou boudu. Vzhledem k jejich všestrannosti si z těchto čtyř plemen vybere každý toho správného čtyřnohého kamaráda, který nikdy nezradí a je věrný člověku po celý svůj život.

Historie

Od raného dětství lidé spřádají své sny, v nichž se odráží všechno to, co dává našim životům smysl. Naše představy, přání, plány a cíle se stávají motivem našeho snažení podobně, jako se přítok stává součástí řeky. Některé během života opustíme a zůstanou kdesi vzadu, stejně jako tiše dřímá slepé rameno řeky. Jiné představy nás ženou vpřed, i když se zdají být chvílemi nedostižitelné. Největší vzrušení a opojení však představují okamžiky, kdy se stávají realitou. Lidstvo je jako pestrá mozaika, která se skládá z miliard kamínků. Všechny jsou stejné a přitom každý je jiný, neopakovatelný originál. Je úžasné, jak jsou lidé různí právě ve svých představách, přáních, plánech a cílech. Co jednoho uvádí v nadšení, druhého odpuzuje: někdo touží po moci a slávě, jiný žije zcela klidně a nenápadně. Občas si říkám: Ještě že tu jsou ti mocní a slavní a politici a dělají všechno to, co mně je cizí, abych si mohla žít svůj úžasný a nenápadný život. Když se ohlédnu do dětství, kam až paměť sahá, je tam sen o veliké zelené zahradě s malým domečkem. Nepříliš okrasná, zato se spoustou zeleně, stromy a keři, možná několika záhonky. Dominantou měla být studánka coby zdroj vody a potůček - symbol života. Byl to skutečný kontrast k bydlení v pětipodlažním nájemním domě na rušné ulici v Praze. První přítok jsem zaregistrovala ve chvíli, kdy mi kamarádka v první třídě řekla, že by si přála mít psa. Ta představa se ve mně doslova uhnízdila. Následovala léta odříkání a čekání, protože maminka moji touhu po psovi nesdílela, a tak jsem si pro svoji první fenku plavého briarda Cedru Amarant jela až po ukončení studia na vysoké škole zemědělské, kdy jsem teprve za ni mohla převzít odpovědnost a mohla jsem ji živit. Jela jsem pro ni autobusem s velkou hadrovou taškou, z Hradčanské do Lužné u Rakovníka a v kapse jsem třímala peníze, které mi částečně půjčila na štěně moje babička. Byl to jistě tehdy jeden z nejšťastnějších okamžiků mého života – splněný sen. Ten vzrušující pocit si pamatuji dodnes se všemi detaily. Cedra se stala celým mým světem, všude jsme spolu jezdily. Užily jsem si nádherné výlety a čundry, byla kamarádkou mým třem malým synům, dala nám i pár štěňátek. Byla milá, hodná, poslušná, udělaly jsme i zkoušku ZM, měly jsme společné kamarády a byly jsme si 11 let vzájemnou oporou. Dnes odpočívá v rohu té naší zahrady snů.

Historie 2

Další pejskem, který u nás žil, byla černá dobrmanka Brita. Byl to temperamentní divoch, hned od prvního dne si mě vybrala za paničku a s ostatními členy rodiny se moc nekamarádila. Na malé syny vrčela ze svého pelíšku, manželovi utíkala z vycházek. Byla nádherná atletka, užily jsme si spoustu běhání a sportování, věnovaly jsme se canicrosu, triatlonu se psem, kde jsme získaly i krásné 3. místo.
Její lovecký pud mě však trápil, nedařilo se mi ho zvládnout, a tak jsem na vycházkách do přírody měla vždy dvě volby: celý den zablokovaná jedna ruka držením vodítka a nebo fenku pustit a mít hrůzu, kde lítá a co se jí stane. Často jsem na ni čekala a volala a vždycky jsem měla za ni hrozný strach. Z aut a myslivců. Dala nám dvě neplánovaná štěňátka, Jerryho a Arinku, kterou jsme si nechali. Brita měla štěstí, dožila se pěkných 10.5 let, ale její dcera bohužel na lovecký pud doplatila životem, ještě než jí byly 2 roky. Stala se tak mojí nejbolestnější zkušeností vůbec.

Historie 3

Dalšího pejska už jsem pečlivě vybírala podle hlavního kriteria: lovecký pud. Toužila jsem po velkém atletickém psovi s dobrou srstí, aby mohl být celoročně venku, přitom ho zvěř příliš nezajímala. Těžcí lymfatičtí psi mě neoslovují, ale čím je pes lépe vybaven pro běh, tím spíše rád běhá i za srnou. Vyjela jsem na výstavy a hledala inspiraci. Zaměřila jsem se na skupinu ovčáckých plemen, kde by měl být po generace lovecký pud potlačen. Když jsem poprvé v životě viděla psa VŠSP, bylo rozhodnuto. Na Boží Hod ráno jsme vyrazili na Slovensko pro moji milou nádhernou kamarádku Rebecu spod Hrádze. Povahou je hodně podobná Cedře, je klidná, vyrovnaná, velký mazel a taky velký žrout. Hlídá zodpovědně celou tu naši zahradu snů i své mladší kamarády. Do smečky vnáší klid a je tou nejlepší chůvou štěňátkům, když už jejich maminy mají jiné zájmy. Pracuje ráda a ochotně, složila zkoušku ZOP. S Rebecou jsme začli jezdit na klubové výstavy i jiné akce, a tak se nám zalíbili i temperamentnější aplíci. Proto k nám zanedlouho přibyla hnědá aplička Daisy from Balihara ranch. Je to odvážná a nebojácná fenka, sportovkyně, ale hlavně pracant. Je vzorná, stále se řadí k noze a čeká na práci. Je ochotná vždy k čemukoli. Taky už složila 3 zkoušky. Stala se naší první chovnou fenkou a tudíž zakladatelkou stanice. Aby nebylo holkám smutno, syn Martin si přivedl ještě černého aplího kluka Cedrika. Je u nás pouze na podnájmu, ale doufáme, že na celý život, protože je to takové zlatíčko mazlící. Jinak je to opět pracant a výborný sportovec, který si udržuje formu po celý rok. Složil dvě zkoušky a rád a dobře cvičí. Dobře pracuje i v postroji. Získal si dokonce přízeň naší babičky, která psy vůbec nemusí. Miluje vysedávání u kamínek a hledí do ohýnku. Navíc je katalyzátorem výbojů mezi holkami, a tak nám pomáhá udržet ve smečce klídek. Když projevil přání mít svého pejska tehdy 6ti letý syn Boris, z důvodu velikosti k nám přibyla entlebuška - Akirké z Tichého údolí. Od prvních dnů se stala jeho stínem, které loví stejně ráda jako motýly. S kloučkem si výborně rozumí, našli společnou řeč. Kromě výstavních úspěchů, kdy získala titul Junioršampion, se spolu začli věnovat agility. Poslední a nejmladší přírůstek je dcera Daisinky Banshee, krásná havanohnědá slečna.

Chovatelství

„Chovem se rozumí cílevědomá plemenitba čistokrevných psů s průkazem původu, respektující zásady genetického zdraví jedince i celé populace. Chovem je sledováno zachování charakteristických vloh a vlastností specifických pro jednotlivá plemena a přitom i biologického zdraví každého jedince. Toho lze dosáhnout pouze cíleným výběrem biologicky i geneticky zdravých jedinců do chovu. Při výběru do chovu rozhoduje v prvé řadě co největší shoda jedince s požadavky, které na něj klade standard plemene. Cílem chovu je zachování a pokud možno rozšiřování genetické různorodosti plemen. Do chovu nejsou připuštěni psi, kteří neodpovídají standartu plemene. K chovu lze použít pouze psy zdravé. Chovatel, který vybírá psa do chovu, je zodpovědný za určení, zda je chovné zvíře pro chov vhodné duševně i tělesně. Chovatel je povinen udržovat co nejlepší úroveň svého chovu. Je povinen psům zajistit odpovídající ustájení, krmení, ošetřování a zejména socializaci prostřednictvím kontaktu s lidmi, jinými psy, jiným prostředím. Měl by mít v držení pouze takový počet psů, o které je schopen se řádně starat, zajistit jim individuální péči a dostatek pohybu. Starým a nemocným psům je třeba věnovat zvýšenou péči a pozornost, stejně tak březím a kojícím fenám a štěňatům.“ Řízený chov, kterým se zabývá KŠSP, si klade za cíl splnění podmínek chovatelského řádu FCI a potažmo chovatelského řádu ČMKU.